Odstupuje Evropa od větrné energie?

Větrná energie v Evropě a ČR

Statistiky WindEurope 2024–2025

Evropský boom a české přešlapování: Pravda o výstavbě větrných elektráren v Evropě

Zatímco se u nás šíří poplašné zprávy o tom, jak Evropa od větrníků upouští, reálná data ukazují pravý opak. Západní státy masivně staví a zajišťují si levnou energii. Pojďme se podívat na tvrdá čísla z let 2024 a 2025, která jasně dokazují, jak moc České republice ujíždí vlak.

1. Porovnání 2024 a 2025: Jak Evropa šlápla na plyn

Odpůrci s oblibou poukazují na rok 2024, kdy Evropa zažila mírný administrativní pokles a připojila „pouze“ 16,4 GW nového výkonu. Lživě tento výkyv interpretovali jako konec větrné energetiky. Šlo ale jen o čekání na modernizaci přenosových sítí a zavádění nových pravidel EU pro zrychlené povolování (REPowerEU) 🔌.

Už rok 2025 totiž ukázal pravou sílu moderní energetiky. Evropa v tomto roce připojila úctyhodných 19,1 GW nové kapacity (z čehož přes 17 GW tvořily pevninské elektrárny). Evropská unie tím nejenže smazala ztrátu z předchozího roku, ale celková instalovaná kapacita na kontinentu prorazila magickou hranici 304 GW. Éra větrníků tedy zdaleka nekončí – naopak, právě teď nabírá největší obrátky a investoři do ní jen během roku 2025 napumpovali dalších 45 miliard eur.

2. Žebříček lídrů: Kdo táhne Evropu kupředu? (Data 2025)

Největší boom zažívají státy, které pochopily, že větrná energie znamená energetickou bezpečnost a levnější elektřinu pro domácnosti i průmysl. Německo si s obrovským náskokem udržuje pozici lídra, ale masivní nově instalované výkony hlásí i severské státy a Španělsko 🌍.

Země Nově instalovaný výkon v roce 2025 Podíl větru na celkové spotřebě státu
🇩🇪 Německo 5,2 GW (5 200 MW) přes 30 %
🇹🇷 Turecko 2,1 GW (2 100 MW) Mimo data EU-27
🇸🇪 Švédsko 1,8 GW (1 800 MW) přes 20 %
🇪🇸 Španělsko 1,6 GW (1 600 MW) přes 25 %
🇱🇹 Litva (skokan roku) 0,75 GW (759 MW) 33 %

3. Smutná realita České republiky

Kde se v tomto celoevropském boomu (kde se přírůstky počítají v gigawattech) nachází Česká republika? Bohužel na samotném chvostu. Zatímco například Litva za jediný rok připojila 759 MW, v ČR se CELKOVÝ instalovaný výkon (za celou historii) pohybuje stále jen kolem mizerných 340-350 MW. Nové přírůstky u nás činí tragické jednotky megawattů ročně.

  • Ztrácíme konkurenceschopnost: Zatímco německý nebo španělský průmysl čerpá stále více levné energie z větru, my jsme odkázáni na dovoz a drahé fosilní zdroje - viz. náš článek o cenách energií o porovnání ceny obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren.
  • Paralýza byrokracií a mýty: Příprava projektu v ČR často trvá 10 a více let. Lživé kampaně odpůrců blokují rozvoj obcí, které tak zbytečně přicházejí o miliony korun ročně z možných poplatků od investorů.

4. Proč se vyplatí naskočit do rozjetého vlaku?

Evropa jasně deklaruje, že pro roky 2026–2030 plánuje instalovat obrovských 151 GW nového výkonu. Technologie zlevňuje, je bezpečnější a efektivnější. Nemusíme zůstat skanzenem Evropy, který všechnu svou energii draze zaplatí jinde. Skupina COMPLEXA usiluje o to, aby moderní, tichá a spolehlivá větrná energie přinášela benefity přímo českým občanům a obcím, stejně jako to vidíme všude na západ od našich hranic a aby naše republika nebyla závislá na nestabilních režimech, jako například Írán. Cen růst benzínu a nafty v březnu 2026 byl velký důkaz této naší závilosti, které se musíme zbavovat.

Zdroje a podkladová data (WindEurope):