Otázky a odpovědi
Fakta, zdroje a otevřenost: Vše o obnovitelných zdrojích
Víme, že kolem větrných, solárních i přečerpávacích elektráren panuje spousta otázek a mýtů. Protože u nás stále chybí ucelený informační portál ze strany státu, rozhodli jsme se tento prostor vyplnit a připravit pro vás přehledné odpovědi. U každého tématu tu najdete nejen rychlé shrnutí, ale rovnou i odkaz na naši zevrubnou, daty podloženou analýzu.
Hrajeme s vámi s otevřenými kartami. Plně chápeme, že jako investor do moderní energetiky můžeme působit zaujatě. Nezapíráme, že nevhodně připravené projekty mají své stinné stránky – varovným příkladem je bohužel velmi aktuální situace v Javoří, kde investor postupoval špatně, hluková studie byla od začátku chybná a měla zde proběhnout plná EIA (posouzení vlivů na životní prostředí). Přesně proto, abyste si mohli ověřit, že vám nelžeme, všechna naše tvrzení v článcích na 100 % odzdrojováváme.
Odmítáme používat prázdné fráze. Často vidíme, jak odpůrci větrné energie šíří alarmující zprávy, ale zdroje ke svým tvrzením buď vůbec nedodají, nebo spoléhají na to, že si běžný člověk nedohledá a nepřeloží kontext z cizího jazyka – typickým příkladem je nedávné strašení francouzskými soudy. My vám naopak poskytujeme maximum dostupných a ověřitelných informací, abyste si mohli udělat vlastní, fakty podložený názor.
Obce, občané a výhody
Základem našeho přístupu je otevřenost, proto jako první vždy oslovujeme vedení obce, abychom nejednali za jejich zády. Následně organizujeme sérii celkem tří veřejných projednání, kde s místními ladíme finální podobu projektu. Aby měl každý dostatek podkladů k rozhodování, rozesíláme všem domácnostem dopisy s unikátním 16místným kódem, a to buď před prvním projednáním, nebo v návaznosti na informování ze strany obce.
Tento kód slouží jako klíč k personalizovanému portálu na webu projektu. Domácnosti zde najdou vizualizace elektráren, návrhy smluv, informace o nákupu akcií a mohou zde transparentně pokládat dotazy. Naším cílem je oslovit maximum obyvatel, aby se mohli k projektu vyjádřit. Těm, kteří s parkem souhlasí a chtějí čerpat benefity, systém po zadání údajů rovnou vygeneruje smlouvu a zajistí přísun novinek e-mailem.
Zajímá vás, jaké konkrétní výhody může park přinést přímo vaší domácnosti? Přihlaste se pomocí svého kódu na portál, kde máte možnost položit vlastní dotaz a dobrovolně vyjádřit svůj postoj k záměru. Prozkoumejte všechny detaily a sdělte nám, zda s parkem souhlasíte, protože nechceme rozhodovat o vás bez vás.
Obyvatelé obcí, v jejichž katastru větrný park vzniká, mají možnost čerpat přímé benefity, jako je pravidelná roční renta (podíl na zisku) nebo dodávky silové elektřiny zdarma pro jejich domácnost. Společnost COMPLEXA však vnímá větrný park jako regionální projekt, proto nabídku spolupráce a čerpání výhod rozšiřujeme i na občany v sousedních obcích, kterých se stavba může vizuálně nebo logisticky dotýkat.
Abychom předešli jakýmkoliv obavám z nesplněných slibů, je systém výhod postaven na pevných právních základech. Každá domácnost uzavírá přímou smlouvu o poskytnutí výhod se speciální společností (SPV), která park výlučně vlastní a provozuje. Tato smlouva garantuje čerpání benefitů po celou dobu chodu elektrárny a obsahuje i přísné smluvní pokuty pro provozovatele v případě, že by své závazky vůči vám nedodržel.
Zajímá vás, jak vypadá vzorová smlouva o výhodách a jaký je přesný rozdíl v nabídce pro přímo dotčené a sousední obce?
Větrné elektrárny představují pro obce masivní ekonomický impuls garantovaný na celých 25 let. Dle zákona (č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích) mají dotčené obce nárok na pravidelné kompenzace. Tyto nové prostředky zastupitelstva často využívají na rozvoj infrastruktury, opravy škol, chodníků, nebo i na plošné odpuštění poplatků za odpad pro všechny své občany.
COMPLEXA nabízí obcím i nadstavbové modely spolupráce. Obec může získat silovou elektřinu zdarma pro své budovy, zapojit se do komunitní energetiky či využívat náš profesionální energetický management. Samotní občané pak dostávají na výběr, zda preferují pravidelnou roční rentu (podíl na zisku), nebo dodávky silové elektřiny zdarma pro své vlastní domácnosti.
Chcete vidět modelové příklady milionových příjmů a detailní rozbor toho, jak funguje volba mezi rentou a elektřinou zdarma?
Pronájem zemědělské půdy nebo lesa pod větrnou elektrárnou představuje pro majitele pozemku mimořádně atraktivní a stabilní zdroj příjmů na celých 25 let, který mnohonásobně převyšuje běžné pachtovné. Samotný zábor plochy je přitom v kontextu celého lánu minimální a okolní půdu či les lze nadále bez jakýchkoliv omezení hospodářsky využívat.
S vlastníkem uzavírá COMPLEXA transparentní smlouvu o zřízení práva stavby. Mimo garantované finanční renty majitele pozemku důsledně chráníme i po skončení provozu. Od prvního dne spoříme nemalé částky do speciálního fondu na likvidaci. Máte tak 100% jistotu, že budoucí demontáž stavby a uvedení pozemku do původního stavu proběhne výhradně na naše náklady.
Zajímá vás, jak velký je reálný zábor ornice pro turbínu a jaké přesné právní záruky majitel půdy od investora získává?
Odpůrci větrných elektráren často argumentují poklesem cen nemovitostí. Někdy o 10%, někdy o 50%, zřejmě dle toho, jak je to napadne. Často se opírají zejména o zahraniční studie, které toto říkají. V zahraníčí a zejména v západních zemích je však koncentrace elektráren násobně vyšší, než u nás. V České republice tyto obavy jasně vyvrací rozsáhlá akademická studie VŠB-TUO a Ústavu geoniky AV ČR. Z analýzy stovek realitních transakcí vyplynulo, že v obcích s větrnými elektrárnami rostly ceny domů a chat srovnatelně s okolím a nedošlo k žádnému plošnému poklesu. Naopak, průměrné ceny zde byly o téměř 5 % vyšší než v obcích bez turbín.
COMPLEXA jde v ochraně hodnoty vašeho majetku ještě dál. Naše benefity, jako je silová elektřina zdarma nebo každoroční podíl na zisku (renta), jsou smluvně vázány přímo na konkrétní nemovitost a při prodeji přecházejí na nového majitele. Dům s vlastním bezplatným zdrojem energie a garancí nočního klidu díky našemu dynamickému měření hluku tak na trhu získává obrovskou konkurenční výhodu.
Chcete si přečíst celou univerzitní studii nebo se podívat na videorozhovory se starosty dotčených českých obcí, kteří potvrzují, že se u nich dál vesele staví a domy se bez problémů prodávají?
Obava „Když nefouká, zůstaneme potmě?“ je zbytečná. Domy v obci nejsou na turbínu napojeny žádným přímým kabelem. Vaše domácnost zůstává bezpečně a trvale připojena k celostátní distribuční síti, která zaručuje nepřetržitou dodávku energie 24 hodin denně, naprosto bez ohledu na aktuální počasí.
Benefit elektřiny zdarma je zajištěn administrativně, je k němu však nutný přechod k našemu partnerskému dodavateli. Ten od nás větrnou energii vykupuje a následně ji dodává vám. Část vaší spotřeby vám vyúčtuje za symbolickou 1 Kč a zbylou energii dodá s nejnižší možnou tržní marží (můžete si vybrat fixní nebo spotový tarif), takže ve výsledku vždy výrazně ušetříte. Stejně tak pro majitele fotovoltaických elektráren zajištuje garantovaný výkup přebytků z ní, jejíž výše je garantována ve smlouvě o poskytnutí výhod z větrného parku, kterou uzavíráme se všemi dotčenými domácnostmi.
Chcete podrobně vysvětlit mechanismus dodávek přes partnerského dodavatele a zjistit, jak si vybrat ten nejvýhodnější tarif pro váš dům?
Obava, že investor postaví větrné elektrárny „na sílu“, je častá. Teoreticky sice projekt může v tzv. akceleračních zónách vzniknout i bez podpory obce a pozemky pro vyvedení kabelů lze získat skrze vyvlastnění věcného břemene (dle energetického zákona), praxe je ale jiná. Obec má totiž nástroje, jak stavbu zdržovat, nebo ji dokonce v územním plánu z důvodu jiného veřejného zájmu (dle § 122 stavebního zákona) vyloučit. Pro investora je proto jediným reálným řešením dohoda s obcí, aby mohl být projekt realizován v rozumném a reálném čase.
COMPLEXA staví na maximální transparentnosti a partnerství. Procesu EIA (vyhodnocení vlivu na životní prostředí) se mohou aktivně účastnit úplně všichni občané, a to i z okolních obcí, kterých se stavba přímo nedotýká. My navíc okolní samosprávy sami proaktivně oslovujeme. Věříme totiž, že z větrného parku a jeho výhod by měl těžit celý region, nejen jeden katastr, a všechny podmínky pevně ukotvujeme v plánovacích smlouvách.
Zajímá vás, jak přesně probíhá schvalovací proces, jaké páky má obec v územním plánování a jak funguje zapojení veřejnosti do EIA?
Představa, že po krachu investora zůstane v krajině opuštěné chátrající torzo, je lichá. Každý větrný park funguje jako samostatná dceřinná projektová společnost (SPV). Pokud by původní majitel skončil, projekt nezaniká – přebírá jej financující banka nebo jiný operátor. Co je zásadní: veškeré závazky vůči obci a občanům zůstávají v platnosti a nový majitel je musí beze zbytku plnit.
COMPLEXA navíc myslí na budoucnost od prvního dne. Okamžitě po spuštění do trvalého provozu začínáme spořit do speciálního fondu na finální likvidaci elektrárny. Tyto peníze jsou pevně vázané a garantují, že po skončení životnosti bude stavba bezpečně odstraněna bez jakékoliv zátěže pro obec či majitele pozemku. V případě problému by naspořené prostředky propadly obci a vlastníkům půdy.
Chcete nahlédnout do mechanismů bankovních garancí a zjistit, kolik přesně do fondu na likvidaci z každé vyrobené megawatthodiny odvádíme?
Obavy, že projekt prodáme a nový majitel zruší slíbené výhody, jsou zbytečné. Veškeré závazky – od finančních příspěvků obci po elektřinu zdarma pro domácnosti – jsou pevně zapsány ve smlouvách a právech stavby vázaných přímo na projekt. Případný nový majitel by s nákupem větrného parku musel automaticky všechny tyto garance plně převzít.
Společnost COMPLEXA ale projekty nepřipravuje proto, aby je prodala a odešla. Chceme je dlouhodobě provozovat ve spolupráci s regionem. Právě proto nabízíme až 10 % akcií přímo občanům a až 39 % místním municipalitám. Tím si region nejen zajistí stabilní výnosy z výroby, ale jako akcionáři získáte právo případný prodej parku komukoliv cizímu zablokovat.
Zajímá vás, jak funguje akcionářská struktura s účastí občanů a proč je pro nás dlouhodobá spolupráce s regionem naprostou prioritou?
Kromě přímých benefitů dáváme místním lidem možnost stát se přímo spolumajiteli větrného parku. Vždy vyčleňujeme 10 % akcií naší společnosti s očekávaným ročním výnosem 11 až 14 %, které přednostně nabízíme obyvatelům dotčených i sousedních obcí. Chceme, aby zisk z výroby zelené energie zůstával primárně u lidí, kteří v daném regionu žijí.
Prodej akcií (s hodnotou 25 000 Kč) probíhá ve třech spravedlivých kolech. V prvním roce je počet zastropován tak, aby si každá domácnost mohla pořídit stejný díl. Akcie si lze předem zarezervovat složením 10% zálohy, přičemž zbytek se doplácí až po získání všech stavebních povolení. Nevyužité akcie se ve druhém kole uvolní opět pouze pro místní a teprve případný zbytek zamíří ve třetím kole k široké veřejnosti.
Zajímá vás přesný harmonogram úpisu akcií, garance návratnosti rezervačního poplatku a detaily k výpočtům ročních výnosů?
Lži a mýty odpůrců větrné energie
Titulky zpráv o rozhodnutí francouzského soudu na sociálních sítích často hlásají, že větrné elektrárny a infrazvuk z nich prokazatelně ničí zdraví. Když se ale podíváme na detailní překlad rozsudku z deníku Le Figaro, zjistíme, že skutečnost je mnohem méně dramatická. Soud vůbec nekonstatoval, že by fyzikální vlna infrazvuku z turbín poškozovala lidské tkáně nebo orgány.
Soud ve Štrasburku totiž přiznal obyvatelce odškodnění čistě za chronický stres a silnou úzkost, protože žila blízko starých, hlučných a blikajících turbín z roku 2009. Jde o klasickou ukázku tzv. Nocebo efektu – zdravotní potíže z nevyspání a obav byly reálné, ale jejich spouštěčem nebylo neviditelné záření, nýbrž samotný strach živený dezinformacemi a ztráta komfortu kvůli zastaralé technologii.
Zajímá vás, co přesně stálo ve francouzském rozsudku a jaká jsou skutečná medicínská fakta potvrzená českým Státním zdravotním ústavem (SZÚ) či finskou vládou?
Odpůrci větrné energetiky často šíří tvrzení, že Francie odstupuje od větrné energie, a jako důkaz předkládají rozhodnutí tamní Státní rady (Conseil d'État) z 8. března 2024. Dezinformace, které primárně šíří organizace Fédération Environnement Durable, tvrdí, že soud plošně zrušil povolení pro větrné elektrárny, zastavil jejich výstavbu a potvrdil jejich škodlivost. Cílem těchto zpráv je vyvolat dojem, že západní Evropa tento čistý zdroj plošně zakazuje.
Skutečnost je však zcela odlišná, protože soud vůbec neřešil vliv elektráren na zdraví a nezakázal jejich výstavbu. Rozsudek se týkal čistě úřední a procesní chyby ze strany státu. Soud zrušil ministerské vyhlášky a rozhodnutí upravující technický protokol pro měření hluku jen proto, že u nich ministerstvo neprovedlo strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) a nedalo je k povinnému připomínkování veřejnosti. Šlo tedy pouze o formální nápravu byrokratického postupu, nikoliv o změnu energetické politiky.
Nejlepším důkazem, že Francie od větrné energie neodstupuje, jsou reálná čísla z výstavby. Jen během roku 2024 Francie připojila 1,7 GW nové větrné kapacity a na konci roku 2025 dosáhl celkový instalovaný výkon větrných elektráren v zemi hodnoty 26,4 GW. Zajímá vás, jak přesně odpůrci manipulují s právními texty a jaký byl skutečný průběh tohoto sporu?
Často slýcháme lživá tvrzení, že evropské státy od větrné energetiky upouštějí a nové projekty se zastavují. Odpůrci se snaží vyvolat dojem, že tato technologie selhala. Pohled na oficiální data organizace WindEurope však ukazuje úplně jiný příběh: po mírném administrativním zpomalení v roce 2024 (16,4 GW) nabrala výstavba v roce 2025 obrovské tempo. Evropa masivně zjednodušila povolovací procesy a celková kapacita kontinentu suverénně překonala hranici 300 GW. Éra čisté a levné energie na západ od nás právě zažívá svůj největší boom.
Zatímco státy jako Německo, Francie nebo Španělsko připojují do sítě tisíce megawattů (gigawatty) ročně a zajišťují tak svým občanům levnou elektřinu, Česká republika bohužel tragicky zaostává. V žebříčcích přírůstků se krčíme na samotném chvostu Evropy s pouhými jednotkami nových megawattů. Ujel nám vlak a mýty, které se u nás šíří, tento technologický i ekonomický propad jen prohlubují. Přicházíme tak o investice i šanci na energetickou nezávislost 🏭.
Zajímá vás, jak přesně vypadá srovnání let 2023, 2024 a 2025? Které státy jsou v instalacích absolutními lídry a jak tristní je ve skutečnosti pohled na česká data v porovnání se zbytkem Evropy? Přečtěte si naši podrobnou analýzu založenou na nejnovějších reportech.
Sociálními sítěmi se šíří znepokojivé zprávy o tom, že se lopatky větrných elektráren masivně obrušují a uvolňují do přírody tuny nebezpečných plastů. Když se ale podíváme na fyzikální zákony a tvrdá data z nedávné dánské studie, zjistíme, že realita je naprosto odlišná. Větrné elektrárny se zkrátka do vzduchu nerozpadají, podobně jako se nerozpadají křídla letadel letících trojnásobkem rychlosti otáčení větrné elektrárny, čili rychlostí 900 km/h.
Podle dat se za rok z tisíců turbín v celém Dánsku uvolní celkem 1,6 tuny mikroplastů. Přestože to zní jako vysoké číslo, pro srovnání – jen běžným otěrem podrážek našich bot se ročně uvolní 16 tun a opotřebením pneumatik automobilů dokonce neuvěřitelných 1600 tun mikroplastů. Větrníky jsou tak v celkovém znečištění naprosto marginálním hráčem.
Zajímá vás, jaká jsou přesná data o erozi lopatek a jak aktuálně Evropská unie a Ministerstvo průmyslu a obchodu řeší úplný zákaz rizikových látek (PFAS), aby byla větrná energie ještě bezpečnější?
Hluk a vibrace
Moderní větrné elektrárny jsou navrženy tak, aby byl jejich provoz co nejtišší. Ve vzdálenosti 700-800 metrů od turbíny se hladina hluku pohybuje kolem 35 až 45 decibelů. Pro představu – to je úroveň srovnatelná s tichým hovorem nebo šuměním listí v zahradě. Každý projekt musí splňovat přísné české hygienické limity (50 dB ve dne a 40 dB v noci), bez čehož nemůže být povolen.
Společnost COMPLEXA jde však nad rámec zákona. Ve všech dotčených i sousedních katastrech chceme zavést měření hluku v reálném čase a dodržovat v noci přísnější limit 35 dB místo 40. Tím zajistíme kontrolu i při specifických podmínkách, jako je mlha, jemný déšť nebo napadlý sníh, který silně odráží zvuk. Systém nám umožní okamžitě reagovat na kombinaci silného větru a natočení turbín k obci úpravou provozního režimu a zajistit tak méně hlučný provoz.
Pokud však některý developer plánuje stavět větrnou elektrárnu blíže než 600 metrů k nejbližšímu objektu, bohužel existuje reálná možnost, že budou vznikat situace, kdy hluk z elektrárny bude dotčené obyvatele rušit. Skupina COMPLEXA toto tvrdě odmítá a proto nejenže si stanovila přísnější limit v noci, ale zákonem nedefinovanou minimální odstupovou vzdálenost od nejbližší nemovitosti stanovila na 800m.
Zajímá vás, jak přesně akustické měření funguje a proč je sníh pro šíření zvuku tak důležitý?
Infrazvuk je přirozenou součástí našeho okolí – vzniká například i pouhým prouděním větru v lese v korunách stromů, kde často dosahuje vyšších hodnot než u samotné turbíny. Zatímco běžná automobilová doprava ho generuje trvale v hodnotách nad 110 dB, u větrné elektrárny se pohybuje pouze kolem 60–70 dB. Moderní turbíny navrhované společností COMPLEXA jsou navíc bezpřevodové, čímž z konstrukce zcela odpadá hlavní zdroj dunivých zvuků o nízké frekvenci. Hladiny hluku i infrazvuku se velmi přísně posuzují už v rámci procesu EIA, kde musí projekt splnit stanovené limity vždy pro ty nejhorší možné podmínky.
Abychom měli my i občané naprostou jistotu, vyvíjíme společně s VUT Brno speciální měřicí stanice. Ty budou v reálném čase monitorovat i zvukové spektrum 0–20 Hz a hlídat tak plnění nařízení vlády ČR č. 272/2011 Sb. které stanovuje limit na 116 dB. Dostupná data a měření ukazují, že při dodržení hygienických limitů pro slyšitelný hluk nepředstavuje infrazvuk žádné reálné riziko, a to ani uvnitř budov.
V detailní analýze se věnujeme také častým mýtům – například vysvětlujeme, proč je práce profesora Kena Mattssona ze švédské univerzity v Uppsale některými odpůrci mylně interpretována jako důkaz o škodlivosti infrazvuku.
Obavy z toho, že by provoz turbíny roztřásl půdu nebo narušil statiku okolních domů, jsou z fyzikálního hlediska neopodstatněné. Znatelné vibrace vznikají pouze krátkodobě ve fázi výstavby při průjezdu těžké techniky či hutnění betonu. Po spuštění elektrárny se mikrovibrace generované rotací přenášejí do masivního základu, kde je horninové podloží okamžitě tlumí.
Tento jev detailně zkoumala i česká studie (bakalářská práce z VŠB-TUO), která prováděla přesná seismická měření u 2MW elektrárny. Výsledky ukázaly, že ačkoliv přímo na plášti stožáru jsou vibrace měřitelné, už ve vzdálenosti 5 metrů od zdroje dochází k jejich stonásobnému zeslabení. Ve vzdálenosti 100 metrů klesají hodnoty na 0,0002 mm/s, což odpovídá úrovni běžného a přirozeného seismického neklidu krajiny.
Zajímá vás, jak přesně probíhalo měření seismickými senzory a proč je technicky vyloučeno, aby se vibrace dostaly až k zástavbě ve vaší obci?
Příroda, živočichové a EIA
Často se objevuje obava, že hluk a pohyb turbín vyženou z přilehlých lesů a polí srnky, zajíce či divoká prasata. Praxe i dlouhodobá pozorování myslivců však ukazují opak. Zvěř totiž negativně reaguje především na nepravidelný a nečekaný hluk (těžká těžební technika, střelba, pyrotechnika), který v ní vyvolává stres.
Provoz větrné elektrárny je naopak monotónní, trvalý a pro zvířata snadno předvídatelný. Podobně jako si zvěř zvykne na blízkost dálnice nebo železnice, velmi rychle se adaptuje i na turbíny. Běžně tak lze pozorovat spárkatou i drobnou zvěř, jak se pase přímo pod stožáry elektráren v zemědělské krajině, aniž by vykazovala jakékoliv známky vyplašení.
Zajímá vás, co zjistily dlouhodobé evropské studie o vlivu větrných parků na populaci a migrační trasy místní zvěře?
Větrné elektrárny jsou výrazným prvkem a jejich vliv na krajinný ráz je přirozenou obavou. V rámci COMPLEXA proto neposuzujeme jen samotnou viditelnost turbín, ale především charakter území a ochranu výhledů z exponovaných míst na přírodní, historické i kulturní památky. Naším cílem je zajistit, aby nové větrné parky nenarušily ani důležité pohledové osy mezi těmito památkami navzájem a nedošlo k jejich zastínění.
V rámci procesu EIA zpracováváme detailní 3D fotomontáže a hodnocení krajinného rázu, které počítají s nejhoršími možnými podmínkami viditelnosti. Pokud by studie ukázala na narušení harmonie území, upravujeme rozložení turbín tak, aby projekt do prostředí vizuálně zapadl a respektoval historické dědictví lokality. Celý proces je transparentní a podléhá schválení orgány ochrany přírody.
Chcete vidět, jak se modelují pohledové osy mezi památkami a jak vypadá profesionální fotomontáž z vašeho okolí?
Ochrana létajících živočichů probíhá skrze nejmodernější technologie. Před výstavbou provádíme roční monitoring, který u netopýrů zahrnuje nejen detektory na zemi, ale i noční průzkumy drony s citlivými mikrofony 🦇, které zachytí aktivitu ve velkých výškách. U ptáků mapujeme hnízda ohrožených druhů a migrační trasy. Všechna data vyhodnocujeme v laboratoři, abychom přesně znali směry a výšky jejich letu a mohli podle toho nastavit bezpečný provoz parku.
Kromě chytrých vypínacích algoritmů, které elektrárnu při zvýšené aktivitě zastaví, prosazujeme moderní metody plašení ultrazvukem. Inspirujeme se v Bavorsku, kde se montují automatické detekční věže 📡, které v reálném čase monitorují kriticky ohrožené ptáky a v případě rizika elektrárny okamžitě odstaví. Lokalizace parků v lesích navíc využívá fakt, že většina migrantů se drží vodních toků a okrajů lesa, nikoliv jeho nitra.
Zajímá vás video z Bavorska s detekční věží nebo podrobnosti o tom, jak drony monitorují noční život v lokalitě?
Ochrana spodních vod a orné půdy je naprostou prioritou. Ochrana půdy a vody je zajištěna konstrukcí i moderním managementem krajiny. Například základna elektrárny Enercon E-175 je železobetonový kruh o průměru 44 m, zapuštěný cca 4 metry pod terén. Z 95 % je zahrnuta ornicí a vybavena drenážemi pro přirozený vsak srážek. Samotná elektrárna vodu nespotřebovává ani neznečišťuje – veškeré oleje jsou v dvojitě jištěných nádobách s uzavřenými záchytnými vanami.
V rámci některých projektů navíc uvažujeme o výstavbě přečerpávacích elektráren, které mohou skrze vsakování vody z horní nádrže pozitivně ovlivnit hladinu podzemních vod v období sucha a podpořit zadržování vody v krajině. Větrné elektrárny tedy nezpůsobují žádný úbytek vody; naopak tam, kde je to technicky možné, se snažíme vodnímu režimu v lokalitě aktivně pomáhat.
Chcete vidět technický výkres základu Enercon E-175 nebo zjistit, jak funguje systém ochrany podzemních vod u transformátorů?
Často se objevuje dotaz, zda obří rotory větrných elektráren nemohou zablokovat přísun vlhkosti od oceánu a způsobit lokální sucho. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tuto obavu jasně vyvracejí. Srážková oblačnost, která k nám přináší déšť, se pohybuje ve výškách od 500 metrů do jednoho kilometru, tedy vysoko nad samotnými turbínami.
Větrné parky nemají na srážkové úhrny ani na přesun oblačnosti vůbec žádný statisticky významný vliv. Jediným prokazatelným efektem je mírné promíchávání přízemních vrstev vzduchu v noci, což může vést k nepatrnému lokálnímu oteplení (maximálně o čtvrt stupně Celsia), ale rozložení srážek v krajině to nijak nemění. Naopak COMPLEXA se snaží výstavbou vodních děl přispívat k udržení vody v krajině a případně i o její využití v rámci energetického mixu v kombinaci s provozem větrných parků.
Chcete si přečíst podrobné závěry studie z Harvardovy univerzity a podívat se na oficiální vyjádření českých meteorologů k tomuto tématu?
Obava ze ztráty turistické atraktivity regionu je u místních obyvatel častá, samotní turisté to ale vidí jinak. Podle nezávislých studií pro více než 90 % návštěvníků nemá přítomnost větrných elektráren v krajině absolutně žádný negativní vliv na výběr destinace k dovolené. Lidé se rozhodují na základě přírody, kvality služeb a cyklotras. Pro mnohé navíc větrníky fungují jako zajímavý orientační bod a symbol čisté energie.
Společnost COMPLEXA si přesto u každého projektu nechává v rámci procesu EIA zpracovat nezávislé univerzitní posudky vlivu na turismus. Naším cílem je regionu pomoci a zvýšit jeho atraktivitu. Větrné parky proto aktivně doplňujeme o novou infrastrukturu – od sportovních pumptracků a zabudovaných rozhleden až po unikátní spojení s přečerpávací vodní elektrárnou. Jak obrovským turistickým magnetem se takové energetické dílo může stát, jasně ukazuje ohromná návštěvnost elektrárny Dlouhé Stráně.
Zajímá vás kompletní studie České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) a příklady z Česka i Evropy, kde se větrné parky staly vyhledávanou atrakcí?
Zdraví a bezpečnost
Riziko blackoutů či lokálního přetížení dnes paradoxně nezpůsobují velké větrné parky, ale masivní vlna malých střešních fotovoltaik z let 2021–2023. Ty totiž za poledního slunce obrací přirozený tok energie a tlačí proud z domácností zpět do sítě, na což starší obecní rozvody nejsou stavěné. Naše větrné elektrárny se připojují úplně jinak – kabelem putují přímo do páteřních rozvoden velmi vysokého napětí (110 kV). Plně tak respektují bezpečný a historicky daný směr toku elektřiny od velkého výrobce ke spotřebitelům.
Moderní turbíny síti nejenže neškodí, ale dokonce jí aktivně pomáhají. Jsou vybaveny systémem automatické sekundární regulace napětí (ASRU). Tato chytrá technologie umožňuje dispečerům (např. z ČEZ Distribuce) využívat elektrárnu k plynulému vyrovnávání jalového výkonu a k přímému řízení hladiny napětí v rozvodně. Větrný park se díky tomu chová jako obří stabilizátor, který snižuje ztráty v síti a zvyšuje kvalitu i bezpečnost dodávek elektřiny v celém regionu.
Chcete detailně pochopit, jak technologie ASRU dokáže stabilizovat napětí a proč distribuční společnosti zapojení takových elektráren aktivně vítají?
Při silných bouřkách nebo vichřicích panuje přirozená obava o stabilitu takto vysokých staveb. Všechny moderní turbíny jsou však striktně navrhovány podle přísné mezinárodní normy IEC 61400. To znamená, že jejich věže i základy jsou staticky dimenzovány na extrémní zatížení větrem, které vysoko přesahuje běžné orkány vyskytující se na území České republiky.
Turbíny navíc disponují takzvaným cut-out režimem. Jakmile rychlost větru překročí bezpečnou provozní mez (obvykle kolem 25 m/s), chytrý systém automaticky zasáhne: rotor se zcela zastaví, lopatky se natočí do bezpečné pozice zvané „prapor“ (aby nekladly větru odpor) a celá gondola se pevně zajistí. Větrná elektrárna v tu chvíli přechází do pasivního, plně zabezpečeného stavu.
Zajímá vás, jakým způsobem probíhají pravidelné statické kontroly a jak přesně fungují mechanické a aerodynamické brzdy rotoru?
V zimních měsících může na povrchu jakékoliv stavby kondenzovat vlhkost a tvořit námrazu. U větrných elektráren je tento fyzikální jev pod naprostou technologickou kontrolou. Riziko, že by se turbína točila a nekontrolovaně odhazovala kusy ledu do širokého okolí, je u moderních instalací prakticky vyloučené.
Naše turbíny jsou na lopatkách vybaveny citlivými systémy detekce námrazy. Jakmile senzory vyhodnotí i minimální riziko vzniku ledu nebo změnu aerodynamiky, rotor se okamžitě automaticky zastaví. Následně se spustí integrovaný vyhřívací systém (režim odmrazování), který námrazu šetrně rozpustí. Zpět do běžného provozu se turbína uvede až tehdy, kdy je zcela čistá a bezpečná.
Chcete vidět, jak vyhřívání kompozitních lopatek funguje zevnitř a jaké bezpečností zóny platí pod samotným stožárem?
Pro zajištění bezpečnosti letového provozu musí být všechny vysoké stavby – včetně větrných elektráren – vybaveny nočním výstražným osvětlením. V minulosti to znamenalo trvalé červené blikání, které mohlo obyvatele v noci rušit a zbytečně přispívalo ke světelnému smogu v krajině. Dnes je ale technologie mnohem dále.
U nových projektů standardně prosazujeme využití chytrých radarových systémů ADLS (Aircraft Detection Lighting System). Tento systém monitoruje okolní vzdušný prostor a červená světla na turbínách rozsvítí pouze v okamžiku, kdy se v určené letové hladině a vzdálenosti reálně blíží letadlo. Většinu noci tak zůstává elektrárna z pohledu obyvatel zcela tmavá a diskrétní.
Zajímá vás, jak radarový deštník nad obcí funguje a proč se ho daří prosazovat v dohodě s armádou?
Optické jevy u turbín dělíme na dva druhy. Skutečný „stroboskopický efekt“ (ostré odrazy slunce od listů rotoru) je u moderních turbín zcela eliminován speciální povrchovou úpravou lopatek, která odpovídá požadavkům Armády ČR. Druhým jevem je tzv. shadow flicker (pohyblivý stín), který vzniká za jasného počasí při východu nebo západu slunce, když rotor periodicky zakrývá sluneční kotouč. Evropská praxe ukazuje, že tento jev slábne se vzdáleností a řeší se primárně v okruhu do desetinásobku průměru rotoru.
Základem je tvorba takzvaných shadow-flicker map, které v rámci procesu EIA matematicky přesně vypočítají, kam a na jak dlouho bude stín v průběhu roku dopadat (vždy pro nejhorší možné podmínky). Pokud by výpočet ukázal, že stín zasáhne obytné domy nad rámec tolerance, využíváme chytrou automatiku. Senzory a software turbínu v těchto konkrétních kritických minutách automaticky zastaví.
Toto omezení je závaznou součástí povolení Krajské hygienické stanice a je právně vymahatelné. Chcete vidět ukázku mapy stínů a zjistit, co přesně hrozí provozovateli při nedodržení těchto limitů?
Obavy z hluku často pramení ze špatných zkušeností se starými prototypy elektráren z 90. let. Dnešní moderní turbíny umí optimalizovat rychlost rotace a jsou nesrovnatelně tišší. Při dodržení odstupů kolem 500 až 800 metrů je zvuk z elektrárny srovnatelný s běžným hlukem v obývacím pokoji. Dostupné studie navíc neprokázaly přímý fyzický vliv akustických emisí nebo infrazvuku na lidské zdraví. Pokud lidé pociťují stres či únavu, vědci to připisují tzv. nocebo efektu – reálným potížím vyvolaným obavami a negativním očekáváním, nikoliv fyzikální příčinou.
Právě proto podléhá každý projekt přísným hygienickým limitům. Protože víme, že klidný spánek je pro zdraví zásadní, zavádí COMPLEXA zmiňovaný real-time monitoring. Ten zaručí, že turbíny přejdou do utlumeného režimu dříve, než by mohly rušit komfort obyvatel. Nejde nám jen o splnění papírových limitů, ale o skutečný klid v obci. I proto naše elektrárny stavíme ve vzdálenosti nad 850m od nejbližšího domu.
Chcete nahlédnout do závěrů SZÚ a pochopit, jak mozek zpracovává monotónní zvuky v noci?
Občas se v médiích objeví záběry hořící turbíny, což vyvolává pochopitelné obavy z toho, že hasiči na ohnisko nedosáhnou. U moderních turbín COMPLEXA je toto riziko minimalizováno už samotnou konstrukcí. Zásadní výhodou je, že využíváme bezpřevodové stroje – tím z útrob elektrárny zcela mizí převodovka a s ní i obří olejová náplň, která by mohla představovat hlavní zdroj hoření. Zbytek stavby tvoří nehořlavé materiály jako ocel a beton.
Pokud by přesto došlo například k zahoření elektroinstalace, gondoly jsou vybaveny automatickým hasicím systémem na bázi inertního plynu FM200. Tento plyn po vypuštění vytlačí z prostoru kyslík a oheň okamžitě zadusí. Stejná technologie se běžně používá ve velkých datových centrech a serverovnách, kde nelze hasit vodou. Plyn je navíc zcela bezpečný a neškodný i při případném úniku do okolí.
Zajímá vás, jak probíhá součinnost s místními hasičskými sbory a jaké další protipožární pojistky elektrárna obsahuje?
Výstavba a provoz
Standardní projektovaná životnost moderní větrné elektrárny je obvykle 25 - 30 let. Blížící se konec této doby ale v žádném případě neznamená, že v krajině zůstane opuštěná stavba. Zhruba po 25 letech provozu probíhá důkladný technický a statický audit celé konstrukce, který rozhodne o jejím dalším osudu a bezpečnosti.
Pokud je elektrárna v dobré kondici, lze její provoz po auditu ještě o několik let prodloužit. V opačném případě (nebo pokud neproběhne tzv. repowering, tedy výměna za novější a účinnější technologii) se přistoupí k úplné demontáži. Jak už bylo zmíněno, COMPLEXA spoří od prvního dne provozu do vázaného fondu, ze kterého se ekologická likvidace a uvedení pozemku do původního stavu kompletně zaplatí.
Zajímá vás, jak probíhá demontáž obrovské stavby a jaký podíl materiálů z elektrárny lze znovu vrátit do oběhu?
Dříve, v dobách analogového vysílání, mohly velké rotující plochy způsobovat "duchy" nebo nepříjemné rušení na televizních obrazovkách v bezprostředním okolí. Dnes je situace diametrálně odlišná. Moderní digitální přenosové technologie, jako je pozemní vysílání DVB-T2 nebo mobilní sítě 4G a 5G, jsou vůči lokálním odrazům signálu mnohem odolnější a umí si s nimi bez problémů poradit.
Větrné elektrárny zcela běžně stojí v blízkosti datových tras a základnových stanic mobilních operátorů bez negativních vlivů. Ještě před samotnou výstavbou se navíc provádí pečlivé posouzení vlivu na telekomunikační sítě a radioreléové spoje. Pokud by u některého z domů výjimečně k lokálnímu útlumu TV signálu přesto došlo, situaci řešíme ihned na vlastní náklady jednoduchou úpravou či přesměrováním antény.
Chcete vědět více o tom, jak se šíří digitální signál kolem vysokých staveb a jak případné stížnosti technicky řešíme?
Zvýšený provoz těžké techniky je přirozenou součástí každé větší stavby, u větrných elektráren je však striktně omezen pouze na fázi budování základů a dopravy komponent (typicky v řádu několika měsíců). Abychom co nejvíce minimalizovali zásah do běžné dopravy v obci, probíhá transport těch největších a nejtěžších částí v noci formou speciálních nadměrných nákladů.
Protože se obrovské komponenty – zejména desítky metrů dlouhé lopatky rotoru – přepravují vždy vcelku a nelze je rozložit, budujeme v rámci stavby často dočasné zpevněné cesty nebo speciální úpravy nájezdů a křižovatek. Hned po úspěšném dokončení výstavby a instalaci turbín jsou tyto dočasné komunikace opět kompletně demontovány a terén je uveden zpět do původního stavu.
Zajímá vás, jak probíhá noční transport 85 metrové lopatky vcelku a jak přesně se plánují tyto speciální dopravní trasy?
Větrné elektrárny jsou často umístěny v oblastech, které mohou být v zimních měsících hůře přístupné. Každá turbína je proto vybavena vlastním diagnostickým systémem a je pod nepřetržitým dohledem centrálního dispečinku (24/7). Provozní data se přenášejí na dálku, což umožňuje operátorům elektrárnu na dálku řídit, diagnostikovat, nebo v případě potřeby bezpečně odstavit.
Pokud systém zaznamená závadu v době, kdy jsou přístupové cesty zasněžené nebo nesjízdné a servisní technici se na místo nedostanou, turbína automaticky přejde do pasivního, plně zajištěného bezpečnostního režimu. V tomto stavu nepředstavuje pro své okolí žádné riziko a jednoduše vyčká na zlepšení podmínek a příjezd odborného servisu.
Chcete vidět, jaké parametry hlídá centrální dispečink a jaké bezpečnostní protokoly se spouštějí při nedostupnosti lokality?
Povolení větrné elektrárny je jedním z nejpřísnějších schvalovacích procesů u nás. Projekt musí získat kladná stanoviska od desítek dotčených orgánů státní správy – od ochrany přírody přes krajskou hygienickou stanici, vodohospodáře, řízení letového provozu až po armádu. Základním kamenem je pak náročný proces EIA, který hodnotí celkový vliv stavby na životní prostředí a zdraví obyvatel.
Získat povolení znamená exaktně prokázat, že turbína splní všechny nekompromisní české limity pro hluk, stíny i ochranu krajiny. Společnost COMPLEXA tyto procesy řídí s pomocí špičkových expertů a univerzit. Výsledkem jsou podrobné studie, které jsou v průběhu povolování veřejně přístupné a ke kterým se může vyjádřit každý občan.
Chcete nahlédnout do kompletního seznamu úřadů, které projekt schvalují, a seznámit se s průběhem samotného řízení EIA?
Příprava větrného parku je v České republice časově velmi náročný proces, který od prvotní myšlenky po samotné spuštění trvá obvykle 5 až 8 let. Samotná fyzická výstavba (budování komunikací, základů a vztyčení turbín) zabere z tohoto času pouze několik měsíců. Většinu let tvoří důkladné měření větru, přírodovědný monitoring a složitá povolovací administrativa.
Společnost COMPLEXA klade po celou tuto dlouhou dobu důraz na průběžnou a otevřenou komunikaci. Pro každý záměr vytváříme specializované webové stránky projektu. Na nich občané i zástupci obcí najdou nejen detailní představení celého parku, ale také veškeré aktuální informace, novinky z povolovacích procesů a přesný harmonogram dalších kroků.
Zajímá vás detailní časová osa projektu krok za krokem a vysvětlení, proč některé byrokratické fáze trvají i několik let?
Výstavba jakékoliv vysoké stavby, a u větrných elektráren to platí dvojnásob, podléhá velmi striktnímu schválení Úřadu pro civilní letectví (ÚCL), Ministerstva obrany a Armády ČR. Tyto instituce detailně posuzují, zda plánovaná turbína neohrozí bezpečnost letových koridorů, nezkreslí data z citlivých meteorologických radarů nebo nenaruší činnost protivzdušné obrany státu.
V průběhu povolovacího řízení s úřady aktivně spolupracujeme a hledáme technologická řešení. Kromě nasazení radarových systémů ADLS pro noční osvětlení se dají na lopatkách využít i speciální povrchové úpravy, které zabraňují nežádoucím radarovým odrazům. Jedna věc je ale jistá: bez kladného a závazného stanoviska armády a orgánů letectví nelze větrný park vůbec povolit, natož postavit.
Zajímá vás, jakým způsobem se modeluje vliv stavby na vojenské radary a proč má armáda v povolovacím procesu právo veta?
Plánování výroby z obnovitelných zdrojů prošlo obrovským vývojem. Dnes už se operátoři sítě nespoléhají na hrubé odhady, ale na pokročilé meteorologické modely, satelitní snímky a umělou inteligenci. Tyto systémy dokážou s obrovskou přesností předpovědět rychlost a směr větru na dny dopředu, díky čemuž centrální dispečink přesně ví, kolik elektřiny větrný park v danou hodinu vyrobí.
Každá elektrárna navíc odesílá svá provozní data v reálném čase. Pokud by se blížil nečekaný výkyv počasí nebo bezvětří, distribuční síť s tím umí s předstihem pracovat a případný rozdíl ve výrobě okamžitě vykrýt flexibilními zálohami, jako jsou přečerpávací elektrárny nebo plynové zdroje. Dodávky proudu k vám domů tak zůstávají naprosto plynulé a bezpečné.
Zajímá vás, jak přesně fungují algoritmy pro predikci počasí v energetice a proč je pro stabilitu sítě důležitější přesná předpověď než samotná síla větru?
Často se mluví o rizicích spojených s nestabilitou obnovitelných zdrojů, ale moderní větrné parky síti ve skutečnosti aktivně pomáhají. Na rozdíl od malých střešních fotovoltaik, které v posledních letech způsobily komplikace zpětnými přetoky do nízkého napětí, se velké větrné elektrárny připojují přímo do páteřních rozvoden velmi vysokého napětí (110 kV). Tím plně respektují bezpečný směr toku elektřiny od výrobce ke spotřebiteli a díky své poloze v síti fungují jako robustní opora systému.
Klíčovým nástrojem je technologie ASRU (Automatická sekundární regulace napětí), kterou jsou naše turbíny vybaveny. Tento systém umožňuje dispečerům distribuční soustavy v reálném čase řídit hladinu napětí a vyrovnávat tzv. jalový výkon, což výrazně snižuje technické ztráty v síti a zabraňuje nebezpečným výkyvům. Větrný park se tak chová jako obří dynamický stabilizátor, který zvyšuje kvalitu dodávek elektřiny pro celý region.
Zajímá vás technický detail toho, jak turbíny „cvičí“ s napětím v rozvodně, nebo si chcete přečíst vědecké studie o vlivu větrné energetiky na stabilitu evropské soustavy?
Technologie a výroba
Princip větrné elektrárny je překvapivě jednoduchý a vychází z ověřených fyzikálních zákonů. Kinetická energie větru se opírá do speciálně tvarovaných lopatek rotoru, které fungují na stejném aerodynamickém principu jako křídla letadla. Proudící vzduch lopatky roztáčí, čímž se přírodní větrná energie mění na mechanickou rotační sílu.
Tento pohyb se přenáší na generátor ukrytý v gondole na vrcholu stožáru. Moderní elektrárny navrhované společností COMPLEXA využívají vyspělé bezpřevodové (tzv. direct-drive) technologie. Rotor se otáčí přímo s obrovským prstencem generátoru bez použití složitých a hlučných převodovek. Mechanická energie se tak s velmi vysokou účinností přeměňuje přímo na čistou elektřinu, která putuje do distribuční sítě.
Zajímá vás, při jaké rychlosti větru se turbína začíná otáčet a co se s ní naopak děje při silné vichřici?
Ačkoliv z dálky působí větrná elektrárna jednoduše, jedná se o velmi sofistikované technologické dílo. Základem je masivní železobetonová patka ve tvaru kolečka / válce s průměrem 30-45m s hlobkou 2-3 metry ukrytá pod vrstvou ornice, která elektrárně zajišťuje absolutní stabilitu. Na ní stojí ocelový tubus (věž), uvnitř kterého se nachází servisní výtah, žebříky a silové kabely odvádějící vyrobenou elektřinu dolů k transformátoru.
Na vrcholu věže je umístěna tzv. gondola, což je samotné srdce elektrárny. Ukrývá v sobě generátor, elektroniku a chladicí a hasící systémy. Zepředu je ke gondole připojen náboj rotoru se třemi aerodynamickými kompozitními vyhřívanými lopatkami. Celá gondola je vybavena senzory a motory, které ji automaticky natáčejí vždy přesně proti směru aktuálního větru pro maximální efektivitu.
Chcete nahlédnout do technického řezu elektrárny a podívat se, jak to vypadá přímo uvnitř gondoly ve výšce přes 150 metrů?
Zvyšování věží větrných elektráren není žádným samoúčelným trendem, ale nutností diktovanou přírodními zákony. Rychlost větru a jeho stabilita totiž s rostoucí výškou nad terénem významně roste. Zatímco blízko u země vítr brzdí stromy, budovy a nerovnosti krajiny, ve výškách nad 100 - 150 metrů proudí vzduch mnohem plynuleji, silněji a bez nežádoucích turbulencí.
Tento rozdíl je pro výrobu elektřiny naprosto klíčový. Energie obsažená ve větru roste se třetí mocninou jeho rychlosti – i mírně silnější vítr ve větší výšce tak dokáže vyrobit obrovské množství elektřiny navíc. Díky vyšším stožárům a delším lopatkám dokážeme vyprodukovat násobně více čisté energie z mnohem menšího počtu elektráren, což je ve výsledku šetrnější ke krajině.
Zajímá vás srovnání výroby starších nízkých turbín s těmi dnešními a jak se počítá vliv tření o zemský povrch?
Moderní technologie udělaly za poslední roky obrovský skok vpřed, a dnešní větrné elektrárny jsou tak násobně efektivnější než stroje z počátku tisíciletí. Společnost COMPLEXA využívá špičkové turbíny od německého výrobce Enercon s instalovaným výkonem 6 až 7 megawattů (MW), které patří k technologické špičce na trhu.
V českých větrných podmínkách dokáže jedna taková moderní elektrárna za rok vyrobit přibližně 20 000 000 kilowatthodin (kWh) čisté energie. To odpovídá 20 000 megawatthodinám (MWh), respektive 20 gigawatthodinám (GWh). Jde o masivní objem lokálně vyrobené elektřiny, která významně posiluje naši energetickou soběstačnost bez závislosti na nestabilních režimech (např. Irán, Perský záliv apod.) a bez produkce skleníkových plynů.
Díky obnovitelným zdrojům, a zejména větrným elektrárnám, nemusíme dovážet tak velké množství ropy a plynu, za jejichž nákup odchází peníze mimo ČR. Každá kWh, kterou si vyrobíme v ČR doma je obrovská úspora peněz, které zůstanou v ČR a mohou být investovány do dalšího podnikání a zvyšovat tak HDP celé naší země.
Zajímá vás, jak přesně vypadá křivka roční výroby v jednotlivých měsících a z jakých reálných dat tyto výpočty vycházejí?
Pro lepší představu o výkonu jedné turbíny je ideální přepočítat 20 000 MWh roční výroby na běžnou spotřebu lidí. Průměrná česká domácnost (typicky v bytě) spotřebuje zhruba 3 MWh ročně. Jedna jediná turbína tak spolehlivě pokryje celoroční spotřebu pro více než 6 600 takových domácností, což představuje ekvivalent menšího města.
Pokud se podíváme na rodinné domy, u těch bez elektrického vytápění (s průměrnou spotřebou 5 MWh) dokáže jedna turbína zásobit 4 000 domů. A dokonce i v případě plně elektrifikovaných domů, které elektřinou rovnou i topí a ohřívají vodu (spotřeba cca 11 MWh), vyrobí jedna elektrárna dostatek čisté energie pro více než 1 800 takových usedlostí.
Chcete si zkusit spočítat, jakou část vaší obce by větrný park dokázal energeticky pokrýt, a podívat se na detailní statistiky spotřeby?
Instalovaný výkon (např. 7 MW) udává maximální možnou výrobu, elektrárna ale efektivně pracuje už při mnohem slabším větru. Zatímco konvenční uhelné či jaderné zdroje mají sice vysoký tzv. kapacitní faktor (vyrábějí trvale, ale s obrovskými náklady na palivo a nemohou se rychle vypínat), moderní větrné elektrárny u nás dosahují zhruba 35 až 45 %. To znamená, že nevyrábějí na plný výkon neustále, ale jejich palivo – vítr – je zcela zdarma. Starší typy elektráren u nás, nižší s menšími lopatkami, měly kapacitní faktor mezi 20-25 %.
Již při rychlosti větru kolem 6 m/s (což je čerstvý vítr) jede elektrárna Enercon zhruba na poloviční výkon. Plného, 100% výkonu dosahuje už při rychlosti cca 11 m/s a tento maximální výkon si plynule drží až do rychlosti 25 m/s (silná vichřice), kdy se z bezpečnostních důvodů automaticky odstaví. Pro celkovou produkci je tak mnohem důležitější stabilní a mírný vítr po většinu roku než občasné extrémní poryvy.
Klíčem k moderní energetice tak není neustálý běh na 100 %, ale chytrá synergie. Větrné elektrárny tvoří dokonalý pár s bateriovými úložišti (BESS) nebo přečerpávacími vodními elektrárnami (PVE). Když fouká hodně, přebytečná levná energie se uloží. Když vítr ustane, tato levná energie se uvolní do sítě, čímž získáme stabilní a cenově dostupnou dodávku v době, kdy je jí nejvíce potřeba.
Chcete se podívat na detailní výkonovou křivku turbíny a pochopit, jak přečerpávací elektrárny fungují jako obří přírodní baterie?
Zatímco masivní ocelová věž a železobetonový základ se dají zrecyklovat téměř stoprocentně, u lopatek rotoru ze skelných či uhlíkových kompozitů to bylo v minulosti složitější. Díky technologickému pokroku se už ale dnes vyřazené lopatky pod zem nezakopávají. Evropským centrem pro jejich zpracování jsou nyní německé Brémy, kam se vozí i ze Španělska či Portugalska. Materiál se zde drtí a využívá například v cementárnách jako palivo i náhrada písku.
Recyklace se navíc neustále posouvá kupředu. Čeští vědci nedávno vyvinuli revoluční metodu přímé recyklace, která kompozit rozloží na dílčí znovupoužitelné materiály. Hlavní světoví výrobci turbín, jako jsou dánský Vestas a německý Enercon, navíc intenzivně vyvíjejí nové struktury materiálů. Jejich jasným cílem je, aby do roku 2030 byly kompletně všechny vyráběné větrné elektrárny recyklovatelné ze 100 %.
Zajímá vás, jak přesně funguje nový český objev na rozklad pryskyřice a co všechno dnes ze starých lopatek vzniká?
Zjednodušeně platí, že 1 MW větrné energie v českých podmínkách nahrazuje přibližně 1 100–1 300 tun CO₂ ročně v porovnání s uhelnou výrobou. Velká turbína o výkonu 6–7 MW tak může ušetřit 6 000 až 9 000 tun CO₂ za rok.
Ekonomika elektráren a energetiky ČR
Často slýcháme, že obnovitelné zdroje jsou jen „dotační byznys“. Toto platilo zejména v době "solárního tunelu" v roce 2010, kde byla garantovaná výkupní cena více jak 17 Kč / kWh a byla vyplácena i při záporných cenách na burze. Dnes už ale na výstavbu větrných parků nečerpáme žádné investiční dotace. Režim funguje na bázi provozní podpory (výkupní ceny). Pokud cena na burze klesne pod stanovenou mez, stát rozdíl doplatí, ale pokud je cena vyšší, vrací se peníze zpět státu. Při záporných cenách energie na burze se navíc podpora nevyplácí vůbec. Množství vyrobené elektřiny navíc způsobuje, že nejdražší zdroje (plynové elektrárny) nemusí startovat tak často (stejně je máme a platili bychom je) a dojde k prokazatelnému snížení burzovních cen pro koncové odběratele.
COMPLEXA aktivně usiluje o modernizaci tohoto fixního systému podpory na bázi rozdílového kontraktu. Kvůli bankovním zárukám navrhujeme zavést pouze garanci minimální prodejní ceny (např. 70 €/MWh) s tím, že při vyšších cenách se státu nic nevrací. Důvod? Chceme mít možnost dynamicky reagovat na trh a potřeby distribuční sítě, připojit k elektrárně bateriová úložiště nebo přečerpávací systémy a pomáhat stabilizovat síť, k čemuž současný zastaralý fixní model provozovatele vůbec nemotivuje. Ten dnes dostane výkupní cenu stále stejnou a nemá tak důvod síti pomáhat nebo ji stabilizovat. V neposlední řadě tímto krokem státní rozpočet ušetří zhruba 90% nákladů na podporu budování nových obnovitelných zdrojů, ale neohrozí tím bankovní záruky umožňující tyto zdroje budovat primárně ze soukromých peněz a bankovních úvěrů. Ušetřené peníze může stát investovat místo do podpory těchto zdrojů například do modernizaci distribučních vedení velmi vysokého napětí nebo do jiných důležitých oblastí.
Zajímá vás srovnání reálných výrobních nákladů na 1 MWh z větru a proč by modernizace podpory zlevnila elektřinu všem spotřebitelům?
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) není jen otázkou ekologie, ale především tvrdé ekonomiky a energetické bezpečnosti. Vzhledem k postupnému stárnutí a plánovanému odstavování uhelných elektráren potřebujeme nové kapacity, abychom nebyli závislí na drahém dovozu elektřiny ze zahraničí. Vítr a slunce jsou domácí zdroje, které bezprostředně zvyšují naši nezávislost.
Zásadní je ale jejich vliv na cenu elektřiny na burze. Trh funguje na principu tzv. závěrné elektrárny (merit order). Protože slunce a vítr mají nulové náklady na palivo, vyrábějí elektřinu vždy nejlevněji ze všech. Čím více této levné energie v síti je, tím méně se musí spouštět nejdražší plynové nebo uhelné elektrárny, které jinak určují konečnou cenu trhu. Výsledkem je tak prokazatelné plošné snížení velkoobchodní ceny elektřiny pro všechny spotřebitele.
Zajímá vás detailní graf toho, jak levný vítr vytlačuje drahý plyn z trhu, a srozumitelné vysvětlení toho, jak se tvoří ceny na energetické burze?
Často slýcháme, že jaderná energetika je nejlevnější. Jádro má v mixu své nezastupitelné místo jako stabilní základna, ale ekonomika nové výstavby hovoří jasně pro vítr. Pokud si vedle sebe postavíme dva nové jaderné bloky a ekvivalentní větrný park o stejné celkové výrobě, jaderná varianta vychází za 80 let na zhruba 1 600 miliard Kč, zatímco vítr na 936 miliard Kč. Vítr totiž na rozdíl od jádra neposílá faktury za palivo.
Klíčem k nejlevnější elektřině je správně vyvážený energetický mix. Zářným příkladem je Francie, která kombinuje zaplacené jádro s levnými obnovitelnými zdroji (OZE), čímž srazila průměrné burzovní ceny v roce 2025 na cca 50 €/MWh. Naopak Česko a Slovensko, které vsadily na drahé konvenční zdroje bez dostatečného doplňku v podobě levného větru, platily v průměru 84–85 €/MWh. Obnovitelné zdroje tak prokazatelně srážejí velkoobchodní cenu, ale potřebují stabilního partnera.
Zajímá vás přesný matematický rozpad nákladů na výrobu 1 MWh z větru oproti jádru a tvrdá data z evropských burz?
Zahraniční praxe a instalace v Evropě
Dánsko je světovým průkopníkem větrné energetiky a navzdory své malé rozloze a vysoké hustotě osídlení zde fungují tisíce turbín. Dánové nestaví elektrárny desítky kilometrů od lidí; běžná vzdálenost od obydlí je na základě hlukových limitů často jen kolem 500 metrů. Klíčem k jejich obrovské popularitě a celospolečenské podpoře je totiž chytrý systém vlastnictví a zapojení komunit.
Dánská legislativa historicky vyžadovala, aby byla část akcií každého větrného parku nabídnuta k odkoupení místním občanům. Lidé tak elektrárny nevnímají jako cizí zásah do své krajiny, ale jako svůj vlastní obecní podnik, který jim přináší přímý finanční zisk a levnější energii. Přesně tento model sdílené ekonomiky jsme plně adaptovali do projektů COMPLEXA.
Zajímá vás, jak přesně dánské komunity své parky spravují a jaký celkový podíl národní spotřeby elektřiny Dánové z větru úspěšně pokrývají?
Německo má největší instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě. Vzhledem k hustému osídlení a snaze o ochranu pohledových horizontů zde přistoupili k velmi pragmatickému řešení – turbíny se zcela běžně staví přímo v hospodářských lesích (monokulturách). Stožáry i přístupové cesty se elegantně schovají mezi stromy, čímž se minimalizuje vizuální dopad, zatímco rotory vysoko nad korunami chytají ty nejsilnější větry.
Pravidla pro odstupy od zástavby se v Německu liší podle jednotlivých spolkových zemí, ale nejčastěji se pohybují mezi 800 až 1 000 metry s ohledem na přísné hlukové normy. Německo se navíc stalo světovým průkopníkem v plošném nasazování chytrých radarů (ADLS), které zapínají červená výstražná světla jen při reálném průletu letadla, čímž z noční oblohy prakticky vymazalo světelný smog.
Chcete vidět video, jak probíhá ekologická instalace turbíny uprostřed lesa, a přečíst si více o německé legislativě pro ochranu přírody, zejména o zrušeném odstupovém pravidlu od nemovitostí 10H?
Polsko je historicky silně závislé na uhelných elektrárnách, ale v posledních letech zažívá absolutní boom obnovitelných zdrojů. Byla to právě tvrdá ekonomická realita a nutnost srazit vysoké velkoobchodní ceny elektřiny pro tamní domácnosti i těžký průmysl, co přimělo polskou vládu masivně podpořit levnou větrnou energii na pevnině i na moři.
Zajímavý je z našeho pohledu tamní vývoj legislativy. Polsko dříve zavedlo populistické a velmi přísné plošné pravidlo „10H“ (odstup desetinásobku výšky turbíny od domů), které ale výstavbu zcela paralyzovalo a zemi ekonomicky poškozovalo. Před nedávnem tak došlo k nápravě. Nové turbíny Ize stavět opět mnohem blíže obcím (typicky 700 metrů), pokud jsou splněny hlukové normy a pokud s tím obec souhlasí v územním plánu.
Zajímá vás, jak Poláci díky větru zlevňují energii pro své podniky a proč od původního přísného pravidla 10H nakonec rychle upustili?
Ve Spojených státech amerických, zejména v obrovských centrálních státech, jako je Texas, Iowa nebo Oklahoma, je větrná energetika gigantickým byznysem. K masivní výstavbě zde nedochází z primárně ekologických pohnutek, ale pro její mimořádnou tržní ziskovost. Pro americké farmáře a rančery představují turbíny na jejich pozemcích tu nejspolehlivější „plodinu“, která přináší stabilní zisk bez ohledu na to, zda je sucho nebo neúroda.
Pravidla pro umisťování se určují výhradně na lokální úrovni jednotlivých okresů (counties) a neexistují zde žádné plošné státní zákazy. Odstupy se stanovují čistě pragmaticky a technicky podle hlukových limitů na fasádě domu a bezpečnostních „pádových zón“ (typicky 1,5násobek výšky turbíny od hranice sousedního pozemku). Zbytek je jen otázkou dobré smlouvy a výše pronájmu.
Chcete se podívat, kolik americký farmář ročně vydělává na pronájmu pro jednu turbínu a jak parky fungují na ohromných rozlohách farem?
Nenašli jste odpověď? Máme zde chybu?
Napište nám nebo nás kontaktujte. Rádi vám zodpovíme jakékoli další dotazy.
Dotaz zanalyzujeme, zpracujeme, tady zveřejníme a Vám e-mailem odpovíme.