O větrné energii

Partnerství
Vyvracíme mýtus

„Vždyť u nás v Česku přece nefouká...“

To je jeden z nejčastějších omylů. U země, kde žijeme a chodíme, je vítr skutečně často slabý, protože se tříští o stromy, budovy a kopce. Jakmile ale vystoupáme výš, situace se dramaticky mění.

Vyšší turbína = Stálejší vítr = Stabilnější výroba
Dnešní moderní elektrárny dosahují výšky přes 200 metrů. V těchto výškách terénní nerovnosti nehrají roli a proudění vzduchu je zde stabilnější, silnější a stálejší, i když je dole bezvětří.

Tuto skutečnost jasně dokládá oficiální větrná mapa Akademie věd ČR (ÚFA), která měří vítr ve výšce 100 metrů a prokazuje obrovský potenciál v naší zemi.

Podívat se na větrnou mapu AV ČRJak se staví větrná elektrárna

Proč právě větrné elektrárny

Reakce na drahé energie

Odpověď na geopolitickou nejistotu nestabilních zemí. Vítr neposílá faktury za palivo a zlevňuje koncovou cenu elektřiny.

Energetická nezávislost

Snížení závislosti na dovozu fosilních paliv. Každá MWh vyrobená u nás doma znamená, že peníze neposíláme do zahraničí.

Čistý bezemisní zdroj

Žádný kouř, smrad ani popel v obci. Okamžitá úleva pro kvalitu lokálního ovzduší a přírodu.
 

Malý zábor půdy

Na 1 MW výkonu zabere věž pouze 0,08 ha. Zbytek pozemku lze dál obdělávat.

Výroba v noci i zimě

Vítr doplňuje fotovoltaiku přesně tehdy, kdy slunce nesvítí (noc, zima), ale my potřebujeme nejvíce topit.

Rychlá výstavba

Oproti velkým zdrojům (jádro stavíme desítky let) lze větrný park uvést do provozu násobně rychleji.

Umíme to jinak? – srovnání zdrojů

  • Jádro – stabilní základ který potřebujeme, ale stavba trvá dlouho a je investičně drahé
  • Uhlí – pod ložisky uhlí dnes žijí lidé, nelze těžit donekonečna, limity dojdou cca v roce 2040
  • Plyn – vhodný pro regulaci, ale drží nás v závislosti na dovozu z nestabilních režimů (Irán, Perský záliv..)
  • Voda – potenciál vodních elektráren v ČR je téměř vyčerpán, další budování neekonomické a složité
  • Slunce – ideální na střechách domů a hal v kombinaci s baterií na lokální spotřebu

    Na zemědělskou půdu nechceme stavět velké solární parky – patří tam potraviny, ne nekonečné lány panelů. Větrné elektrárny umožňují většinu půdy dál obdělávat.

    Kolik půdy zabere 1 MW výkonu

    Pro 1 MW fotovoltaické elektrárny na zemi je potřeba přibližně 1,5–2 ha plochy, která se obvykle vyjme ze zemědělského hospodaření.

    Pro 1 MW větrného výkonu stačí přibližně 0,08 ha záboru – tedy asi osmnáctina plochy oproti solárním panelům na poli. Zbytek pozemku lze dál obdělávat jako pole nebo louku.

    Další otázky a odpovědi

    Zajímá vás hluk, vliv na zdraví, ptáci nebo třeba dopad na ceny nemovitostí?
    Připravili jsme detailní sekci s nejčastějšími otázkami a odpověďmi a to včetně zdrojů, kde si fakta ověříte

    Přejít na otázky a odpovědiJak se elektrárna staví