Proč sázíme na vítr, když můžeme stavět jádro?

Často slýcháme, že jaderná energetika je nejlevnější a proč nestavět jen další bloky v Dukovanech či Temelíně. Jádro v našem mixu rozhodně má své místo jako stabilní základ, ale pokud se podíváme na ekonomiku nové výstavby, čísla mluví jasně pro vítr. Pojďme si vedle sebe postavit dva nové bloky v Dukovanech a moderní větrný park, které vyrobí za rok úplně stejné množství elektřiny.

Souboj čísel: Jádro vs. Vítr

Aby bylo srovnání fér, počítáme s tím, že oba zdroje musí dodat do sítě stejný objem energie. U jádra uvažujeme životnost 80 let, u větrníků 25 let (s následnou levnější obnovou).

V čem je háček? Výše uvedená cena za jádro je velmi optimistická. Neobsahuje úroky z úvěrů, inflaci ani náklady na náročné opravy a investice během 80 let provozu. U větru je kalkulace konečná – vítr neposílá faktury za palivo.

Položka Nové jaderné bloky (výhled 80 let) Větrné elektrárny (ekvivalentní výkon)
Investice a palivo cca 1 600 miliard Kč cca 936 miliard Kč
Cena za 1 MWh 1 066 Kč (bez servisu a inflace) 624 Kč (včetně servisu)

Matematika v pozadí (pro ty, co chtějí důkaz)

1. Nové jaderné bloky (Dukovany)

U jádra musíme počítat s obří počáteční investicí a náklady na palivo. Využití jaderné elektrárny v ČR je 90 % ročně.

  • Investice: 800 miliard Kč (odhad na 2 bloky o výkonu 2 400 MW v roce 2026).
  • Palivo: 15 miliard Kč za jeden závoz (cca každých 1,5 roku). Za 80 let provozu to dělá dalších cca 800 miliard Kč.
  • Výroba: Za 80 let vyrobí při 90% využití cca 1 500 000 000 MWh.
  • Výsledek: 1 600 000 000 000 Kč / 1 500 000 000 MWh = 1 066 Kč / MWh

Poznámka: Cena jádra je kalkulována bez započtení úroků z úvěrů a bez úložiště jaderného odpadu i dalších investic jako silnic, bytů pro personál a dalších obslužných věcí, které mohou cenu i zdvojnásobit.

2. Větrné elektrárny (Alternativa)

Vítr nefouká pořád, proto abychom vyrobili stejné množství elektřiny jako jádro, musíme postavit vyšší instalovaný výkon. Počítáme s využitím velkého větrníku na 35 % ročně.

  • Potřebný výkon: cca 6 300 MW (cca 900 moderních 7MW větrníků), aby vyrobily ročně stejně jako jádro.
  • Investice: 225 miliard Kč (včetně infrastruktury, cena 1 větrníku je zhruba 250 mil. Kč).
  • Servis: 3 miliony Kč/rok na jeden stroj. Za 25 let životnosti celého parku je to 67,5 miliardy Kč.
  • Celkové náklady na cyklus (25 let): 292,5 miliardy Kč.
  • Celkové náklady za 80 let: 936 miliard Kč.
  • Výsledek: 936 000 000 000 Kč / 1 500 000 000 MWh = 624 Kč / MWh

Poznámka: I když větrník vydrží méně než reaktor, jeho obnova po 25 letech je výrazně levnější, protože základy a kabely už v zemi zůstávají. V tomto srovnání však tento faktor zanedbáváme a počítáme cenu 80 let, jako kdybychom každých 25 let stavěli nové i kabely.

Proč je to pro vás (a pro Česko) důležité?

  • Skutečná energetická nezávislost: Každá kWh, kterou si vyrobíme u nás doma, znamená, že za ni nemusíme platit USA, Rusku, Arabům či komukoliv jinému za plyn, ropu nebo palivo obecně. Peníze, které zaplatíte za elektřinu, tak zůstávají v české ekonomice, u našich firem a v rozpočtech našich českých obcí.
  • Rychlost: Větrný park může vyrábět do 3–5 let. Nové jaderné bloky uvidíme nejdříve v roce 2036, pravděpodobně však mnohem později.
  • Konkurenceschopnost: Státy jako Portugalsko nebo Španělsko už díky větru a slunci srazily ceny elektřiny na minimum. Pokud nebudeme stavět levné zdroje i my, české firmy nebudou schopny konkurovat těm německým nebo polským.

Energetický mix: Potřebujeme oba světy

Neznamená to, že chceme jen větrníky. Síť musí být stabilní. Ale abychom neměli nejdražší elektřinu v Evropě, musíme náš mix vyvážit tak, jak to dělají moderní ekonomiky:

  1. Jádro (60–70 %): Stabilní kotva systému.
  2. Obnovitelné zdroje (25–35 %): Klíč k nízké ceně a smazání cenového rozdílu (spreadu) mezi námi a zbytkem Evropy.
  3. Plyn (15–20 %): Flexibilní záloha.

Bez větru a slunce budeme „energetickým ostrovem“ s vysokými cenami, který zbytečně dotuje cizí ekonomiky.

Příklad z praxe: Proč má jaderná Francie výrazně levnější elektřinu než my?

Zářným příkladem je Francie, evropská jaderná velmoc. Podle dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) tvoří jádro ve Francii dlouhodobě zhruba 65 % mixu. Znamená to ale, že se spoléhají jen na něj? Vůbec ne. Přibližně čtvrtinu francouzské elektřiny zajišťují obnovitelné zdroje (voda a masivně budovaný vítr). Právě tato kombinace obrovského výkonu v již zaplaceném jádru a velmi levné energie z obnovitelných zdrojů jim zajišťuje jedny z nejnižších velkoobchodních cen v Evropě (historicky běžně kolem 50 €/MWh).

Oproti tomu Česká republika podle dat IEA sice vyrábí přes třetinu elektřiny z jádra, ale obrovskou část (kolem 40 %) stále táhneme z drahého uhlí, které je extrémně zatíženo emisními povolenkami. Podíl větru je u nás naopak zatím mizivý. Výsledek? Naše silová elektřina je na burze výrazně dražší než ta francouzská i německá. I jaderná Francie moc dobře ví, že pro udržení levných cen a konkurenceschopnosti průmyslu potřebuje k jádru jako partnera velký podíl levných obnovitelných zdrojů.

Varovný příklad: Proč Slovensku samotné jádro levnou elektřinu nepřineslo?

Slovensko je často dáváno za vzor jaderné stability – podle dat IEA na Slovensku tvoří jádro přes 60 % jejich mixu, tedy podobně jako ve Francii. Přesto mají Slováci problém: vsadili téměř vše na jednu kartu. Obrovské investice do dostavby bloků v Mochovcích sice zajistily stabilitu, ale nevedly k zásadnímu snížení tržní ceny elektřiny.

Důvodem je chybějící levný doplňkový zdroj – vítr. Slovensko investuje do jádra obrovské sumy, které se musí v cenách promítnout, ale na rozdíl od Francie mu chybí ten „levný průměr“, který dodávají větrníky. Výsledkem je, že i přes vysoký podíl jádra platí Slováci na burze podobně vysoké ceny jako my. Je to jasný důkaz, že pokud budujeme mix založený jen na jednom, extrémně drahém zdroji, koncovou cenu pro lidi a firmy dolů nesrazíme.

Německo: Ponaučení z hloupé chyby

Německo je fascinujícím a zároveň varovným příkladem. Podle dat IEA disponují Němci obrovským podílem obnovitelných zdrojů (vítr a slunce tvoří přes 50 % mixu). Díky tomu je jejich elektřina na burze levnější než u nás. Udělali však strategickou chybu: pod tlakem ideologie si předčasně zavřeli své jaderné elektrárny.

Kdyby si Německo tyto stabilní, bezpečné a hlavně již dávno „účetně odepsané“ zdroje ponechalo, měli by dnes vyřešený nejen Green Deal, ale hlavně by se jejich ceny pohybovaly na úrovni Francie. Právě kombinace funkčního jádra (které vyrábí levně, protože investice do něj byly splaceny před desítkami let) a masivního větru je svatý grál energetiky. I přes tuto chybu mají Němci díky větru elektřinu levnější než my. Pokud by ale jádro nezavřeli, byla by jejich cena tak nízká, že by české firmy v přímém srovnání s těmi německými ztratily veškerou konkurenceschopnost. Je to jasný důkaz: obnovitelné zdroje srážejí cenu, ale potřebují k sobě stabilního partnera v podobě jádra.

Černé na bílém: Srovnání cen na burze (2025)

Jak propastný je tento rozdíl v praxi, ukazují tvrdá data z denních trhů (tzv. spotové ceny) za celý rok 2025. Pokud zprůměrujeme ceny, za které se velkoobchodní elektřina obchodovala každý den, dostaneme jasný výsledek:

  • Francie (správný mix jádra a OZE): Průměrná cena za rok 2025 se pohybovala na úrovni zhruba 50 EUR / MWh.
  • Německo (vysoký podíl OZE, ale bez jádra): Průměrná cena cca 78 EUR / MWh.
  • Slovensko (mix jádro, ale minimum OZE): Průměrná cena cca 84 EUR / MWh.
  • Česká republika (málo OZE, závislost na uhlí): Průměrná cena za rok 2025 dosáhla 85 EUR / MWh.

Z dat jasně vyplývá, že velkoobchodní elektřina u nás i na Slovensku byla v roce 2025 v průměru o 35 EUR za MWh (tedy o celých 70 %) dražší než ve Francii, a dokonce o 7 EUR dražší než v Německu. Zatímco Francouzi srážejí tržní cenu kombinací jádra a levného větru a Německo je i přes chybu v podobě uzavření jádra díky větrné energii stále levnější než my, Česko a Slovensko doplácejí na drahé investice a uhelné zdroje. Je proto nejvyšší čas začít budovat vhodný energetický mix a stavět levné zdroje i u nás.

Odkud čerpáme data? (Zdroje)

Máte k těmto výpočtům další otázky? Neváhejte se nás zeptat!